Specializace
Právo občanské, Právo rodinné, Právo obchodních společností, Konkurzní právo ,Obchodní závazkové vztahy, Insolvenční právo, Autorské právo a práva příbuzná, Nemovitosti, Exekuce...
Pro
advokáty

Média

Příspěvek pro Konkursní noviny

Otázka:
Jak má správně postupovat ručitel, který ručí svým majetkem za splnění povinnosti dlužníka, který se nachází v insolvenčním řízení? Jak si má tento ručitel (poté, co bude nucen splnit ručitelský závazek za dlužníka) zachovat nárok na účast v insolvenčním řízení dlužníka? Má pohledávku přihlásit?

Odpověď: 
I když insolvenční zákon je již v platnosti poměrně dlouhou dobu, trvají často obavy osob třetích, které mají případnou povinnost za osobu dlužníka plnit věřitelům a uspokojit jejich pohledávky v situacích, jak to předpokládá § 183 odstavec 2) a 3) InsZ. Insolvenční zákon totiž, stejně tak jako zákon o konkursu a vyrovnání, poměrně přísně a nevratně „trestá“ všechny věřitele stávající i budoucí, kteří nepřihlásí své pohledávky do insolvenčního řízení včas, ač tak učinit mohli. Je tedy zřejmé, že osoba, která stojí dosud mimo insolvenční řízení, musí dbát ošetření svého budoucího postavení jako možného insolvenčního věřitele stejně, jako věřitel pohledávky s přímým nárokem vůči dlužníku.
Insolvenční zákon výslovně stanoví v § 183 odstavci 3), že budoucí věřitel, který bude například i v průběhu insolvenčního řízení povinen plnit za dlužníka, může přihlásit svou pohledávku do insolvenčního řízení dlužníka jako pohledávku podmíněnou, a to v případě, že tak neučiní věřitel.

V praxi se tedy stává, že je přihlášena pohledávka přímého věřitele a zároveň z opatrnosti i totožná přihláška podmíněná. Tuto přihlášku podává osoba, která za dlužníka dosud neplnila, ale lze předpokládat, že v průběhu insolvenčního řízení za dlužníka plnit bude na výzvu věřitele. Často i podmíněná přihláška časově předchází přímé přihlášce věřitele. Při současných stále se zpožďujících reakcích obchodního rejstříku se zveřejňováním přihlášených pohledávek je tato praxe celkem logická, neboť i když by bylo pro dosud „podmíněného“ věřitele pohodlnější vyčkat si na zveřejnění přihlášky pohledávky přímého věřitele, raději z opatrnosti a z obavy o zachování případného nároku podmíněnou přihlášku uplatní bez ohledu na uplatnění přihlášky přímé. Situaci, které se chtěl zákon vyhnout (opakované přihlášky totožných pohledávek různých subjektů), se tedy nevyhnula praxe.

Mnohem různorodější je však řešení situace, jak a v jaké fázi insolvenčního řízení soud naloží s takto „dvojitě“ přihlášenými pohledávkami. Podmíněnému věřiteli, který řádně přihlásil svou budoucí pohledávku (a to například i v době, kdy ještě přímý věřitel přihlášku nepodal), poté, co přímý věřitel přece jen svou pohledávku uplatní, je jeho přihláška pohledávky odmítnuta ve smyslu ustanovení § 185 InsZ a nadále se k ní nepřihlíží. Tomuto podmíněnému věřiteli je však jeho nárok zachován a zachována je i možnost vstupu do insolvenčního řízení přiměřeným postupem podle § 18 InsZ.

I když je známo rozhodnutí o správnosti tohoto postupu (viz rozhodnutí VS v Olomouci číslo jednací 3 VSOL 300/2010-P37-8 v insolvenční věci KSOS 38 INS 6565/2009), je v praxi zřejmý různý postup soudů. Zatímco některé soudy rozhodují o odmítnutí ihned, resp. jakmile insolvenční správce zveřejní seznam přihlášených pohledávek a „dvojité“ přihlášení skutečně deklaruje, jiné soudy vyčkávají až na samý závěr insolvenčního řízení, nebo do té doby, kdy se situace skutečně posune ve smyslu předpokládaném podmíněnou přihláškou pohledávky a věřitel přímý uplatní nárok vůči osobě, která má povinnost za dlužníka plnit.

Není úplně zřejmé, zda časově rychlejší postup insolvenčních soudů je výsledkem důsledné úvahy a respektování znění § 183 InsZ, která spíše vede k závěru, že k odmítnutí by mělo následovat poté, co budou naplněny podmínky, za kterých dvě přihlášky přihlášeny být nemohou (pohledávka přímého věřitele je uplatněna a zároveň je uplatněna podmíněná přihláška věřitele budoucího). Logiku má totiž i vyřešení existence dvou totožných přihlášených pohledávek až v průběhu nebo na konci insolvenčního řízení. Lze si totiž představit situaci, kdy bude soudem odmítnuta podmíněná přihláška pohledávky a poté věřitel přímý (dosud řádně přihlášený) využije svého dispozičního oprávnění a přihlášku pohledávky vezme zpět podle ustanovení § 184 InsZ. Toto zpětvzetí však učiní před tím, než osoba, která má za dlužníka plnit, skutečně splní a postup podle ustanovení § 18 o nástupnictví možný nebude.

Jednotný není ani přístup insolvenčních správců k podmíněně přihlášené pohledávce. V jednotlivých insolvenčních řízeních se lze v poslední době setkat i s projednáváním takto podmíněně přihlášené pohledávky na přezkumném jednání a rozhodnutí popření pohledávky insolvenčním správcem, popřípadě o požadavku insolvenčního správce o zařazení takové pohledávky na zvláštní přezkumné jednání atd.. I když jsou takové postupy často průkopnické, lze doufat, že budou korigovány příslušným rozhodnutím insolvenčního soudu.


JUDr. Lenka Vidovičová,
advokátka v Olomouci a insolvenční správkyně se zvláštním povolením,
členka Rady expertů ASIS

Kontakt

Zámečnická 3a
772 00 Olomouc

Tel.: +420 585 208 801
Fax: +420 585 208 805
akvidovicova@akvidovicova.cz