Specializace
Právo občanské, Právo rodinné, Právo obchodních společností, Konkurzní právo ,Obchodní závazkové vztahy, Insolvenční právo, Autorské právo a práva příbuzná, Nemovitosti, Exekuce...
Pro
advokáty

Média

Povolené oddlužení…a co dál?

Soudci, odborná právnická obec i veřejnost si již na součást insolvenčního zákona 1/, týkajícího se oddlužení, zvykla. Mnozí občané jako jednotlivci i celé domácnosti již využili této zákonné možnosti a pokoušejí se vyřešit svou mnohdy beznadějnou situaci. Pokud podali insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení a vyhověli zákonným předpokladům, bylo jim soudním rozhodnutím povoleno oddlužení jedním z možných způsobů.
Zákon sice předpokládá velký zájem věřitelů a aktivní účast zejména při hlasování o způsobu oddlužení, ukazuje se však, že účast na přezkumných jednáních a ve věřitelských orgánech ze strany věřitelů je takřka nulová. Předpokládá to tedy poměrně precizní práci insolvenčních správců a bdělost ze strany soudů, kteří za nečinné věřitele často vykonávájí funkce věřitelských orgánů.

Prvním ze způsobů oddlužení je zpeněžení majetkové podstaty dlužníka. Ze soudních statistik jednoznačně vyplývá, že tento způsob oddlužení je v naprosté menšině.2/ Je to dáno zejména tím, že dlužníci v době, kdy podávají návrh na povolení oddlužení, již nevlastní majetek, ze kterého by bylo možné dluhy věřitelů uspokojit jednorázově prodejem majetku. Zejména to platí pro případ, kdy dluhy dosahují v součtu statisíců nebo dokonce milionů. Většina dlužníků se bohužel ještě nenaučila zamyslet nad svou situací v době, kdy ji lze prakticky bez většího finančního zatížení v insolvenci vyřešit, ale podává návrhy tehdy, kdy závazky narostly o soudní výdaje, náklady na exekuce a smluvní pokuty.

Druhým způsobem oddlužení je plnění splátkového kalendáře. Touto formou s ohledem na výše uvedené důvody provádí oddlužení největší počet dlužníků. Zákonná ustanovení zní celkem jednoduše – dlužník po dobu pěti let bude splácet svým nezajištěným věřitelům ze svých příjmů závazky tak, aby věřitelé obdrželi nejméně 30% hodnoty přihlášené pohledávky. Zdálo by se, že schválením oddlužení formou splátkového kalendáře vše šťastně končí, je to ale opravdu tak?

Výhody povoleného oddlužení – čas pro vyřešení beznadějné situace

Jednoznačné důvody k tomu, aby si dlužník v této chvíli oddychl, tu jistě jsou. Jakmile v insolvenčním rejstříku soud zveřejní rozhodnutí o schválení oddlužení, účinky tohoto rozhodnutí nastávají pro každého, ať už je dlužníkem nebo věřitelem (bez ohledu na skutečnost, zda se řádně se svou pohledávkou přihlásil, či nikoli) či osobou třetí – zkrátka každým, kdo ze zákona musí toto soudní rozhodnutí respektovat. I po schválení oddlužení formou splátkového kalendáře trvá účinek dle ustanovení § 109 odstavec 1 písmeno c/ insolvenčního zákona a výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, lze nařídit, nikoli však provést. Ze zkušeností insolvenčního správce je mi známo, že exekutoři v naprosté většině respektují tato zákonná ustanovení. Kdo rozhodnutí mnohdy nerespektuje, jsou vymahací agentury či inkasní organizace, které často bez skrupulí nevybíravě útočí na dlužníky i v době, kdy jsou dlužníci „pod ochranou“ soudního rozhodnutí, navštěvují je doma nebo i v zaměstnání. Zejména to platí o věřitelích, kteří nepodali řádnou přihlášku pohledávky (nebo ji podali opožděně, či jim byla popřena a v následném sporu vedeném insolvenčním správcem neuspěli).

V tomto případě lze dlužníkům doporučit, aby žádnému nátlaku nepodléhali a nechali si od insolvenčního správce podrobně vysvětlit rozsah svých práv a povinností. Naopak se dlužníci mohou dopustit porušení podmínek schváleného oddlužení, pokud některým z věřitelů splácí ještě něco navíc, nebo některým věřitelům poskytují jiné zvláštní výhody. Dlužníci mají zejména jistotu v tom, že pokud bylo zahájeno insolvenční řízení, lze uspokojovat pouze pohledávky věřitelů, kteří uplatnili své pohledávky řádně přihláškou ve stanoveném termínu. Nepřihlášené pohledávky nemohou již být nikdy uspokojeny, a to ani po skončení insolvenčního řízení. 3/ Je tedy důležité, aby dlužníci měli přehled o tom, kteří z věřitelů jsou přihlášeni a kterým je pravidelně spláceno v průběhu oddlužení. Přehled přihlášených pohledávek je možno nalézt v insolvenčním rejstříku, popřípadě vyžádat u insolvenčního správce.    

Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení splátkovým kalendářem – co vše se může stát

Po rozhodnutí o povolení oddlužení však na druhé straně nastává pro dlužníka náročné období, kdy musí své dluhy splácet Znamená to uskrovnit se poměrně zásadně ve výdajích svých, případně i své rodiny – a to pro mnohé není jednoduché. Pět let je poměrně dlouhá doba a ne každý dlužník je schopen a ochoten poměrně přísné podmínky dodržet. Dlužník musí sdělit insolvenčnímu soudu a insolvenčnímu správci veškeré změny jeho osobního stavu, bydliště nebo sídla a zaměstnání. Zejména pokud dlužníku přibudou vyživovací povinnosti, je nutné ihned správce informovat, protože dojde ke změně výpočtu splátek věřitelům i částky, kterou si dlužník ponechá. Informační povinnost zahrnuje také předkládání přehledu příjmů za každých uplynulých šest měsíců (vždy k 15. lednu a k 15. červenci kalendářního roku).  

Splácet dluhy – zásada nutná

Zásadní povinností dlužníka je vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a o získání příjmu usilovat. Může se stát, že dlužník příjde bez vlastního přičinění o zaměstnání či jinou formu výdělku, ze kterého věřitelům splácí. I když splácení dluhů věřitelům je hlavním předpokladem povolení a trvání oddlužení, neznamená ztráta zaměstnání automaticky, že soud oddlužení ukončí. Po dobu, kdy dlužník nemá žádný příjem, věřitelům splátky není z čeho vyplatit, důležité však je, aby dlužník sám byl aktivní, výdělek či zaměstnání hledal a nabízenou práci nebo jinou splnitelnou možnost výdělku neodmítal. Doba, po kterou dlužník nesplácí, se pak v souhrnu pěti let musí jevit jako „přechodné“ období, do kterého se dlužník bez svého zavinění dostal.

Mimořádné příjmy – možnost zkrátit dobu trvání oddlužení

Další povinností dlužníka po dobu trvání oddlužení je to, že mimořádné příjmy (nad rámec předpokládaných splátek) je dlužník povinen použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře. Nejčastější situací je získání hodnot z dědických řízení nebo z darů. V této souvislosti je nutné důrazně upozornit dlužníky, že obcházení zákona v tomto směru a vyhýbání se této možnosti splacení dluhů svým věřitelům tím, že odmítnou dědictví nebo dar, je neplatným právním úkonem. Případné odmítnutí musí odsouhlasit insolvenční správce. Je tedy na místě, aby dlužník o zahájeném dědickém řízení okamžitě informoval jak insolvenčního správce, tak i příslušného notáře, který dědickém řízení vede, a zvážil veškeré právní možnosti, jak hodnoty z dědictví získat (například námitkou relativní neplatnosti závěti, když je dlužník jako dědic závětí možnosti dědit zbaven). Mimořádná splátka mnohdy pro dlužníka znamená, že se mu podaří splatit dluhy a oddlužit se mnohem dříve než v předpokládané době pěti let.

Žádné další závazky!  

Další povinností dlužníka je nepochybně i to, aby na sebe nebral žádné další závazky, které by nemohl v době splatnosti splnit. Pokud by tuto zásadu dlužník nerespektoval, je tato skutečnost důvodem k rozhodnutí o přeměně oddlužení v konkurz. Konkurzní řízení však znamená ztrátu možnosti osvobození od zbytku dluhů, jako je tomu v oddlužení.

Cílová situace: osvobození od placení zbytku dluhů  

Pokud dlužník zvládne náročné období za trvání oddlužení, soud rozhodne o osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v jakém dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se pochopitelně vztahuje i na věřitele, kteří se do řízení nepřihlásili, ačkoli tak měli učinit a na věřitele, k jejichž pohledávkám se nepřihlíží. Mírně odlišná situace může nastat v případě zajištěného věřitele, který v průběhu oddlužení splátkováním nepožádal o zpeněžení majetku dlužníka, sloužícího k zajištění pohledávky. Zajištěnému věřiteli zůstává zachováno právo domáhat s uspokojení pohledávky ze zpeněžení tohoto majetku.

Dlužník si musí být vědom i skutečnosti, že osvobození se nikdy netýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla uložena dlužníku v trestním řízení pro úmyslný trestný čin a pohledávek na náhradu škody způsobené úmyslným porušením právní povinnosti.

Ještě není vyhráno!

Ani po uplynutí pěti let a po osvobození od dluhů se nemůže dlužník chovat tak, jako by oddlužen nikdy nebyl. Osvobození soud může i odejmout na základě návrhu některého z dotčených věřitelů do tří let od jeho pravomocného přiznání. Důvodem by nepochybně bylo to, že přiznání osvobození dlužním dosáhl podvodným jednáním, nebo že poskytoval zvláštní výhody jen některým z věřitelů.  

Osvobození bez dalšího zanikne i za situace, kdy ve výše zmíněné tříleté lhůtě bude dlužník pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení oddlužení nebo přiznání osvobození, a došlo výrazně ke zkrácení věřitelů.

Je tedy zřejmé, že zákon poskytuje poměrně velkorysé řešení dlužníkům, kteří mají snahu svou situaci řešit. Toto velkorysé řešení však předpokládá přísné dodržování pravidel. Každý dlužník si musí být vědom toho, že pokud na pravidla nepřistoupí, nebo je dokonce lehkomyslně poruší, důsledky pro něj budou ještě tíživější, než před tím, než mu bylo oddlužení povoleno: závazky se nesníží, ale naopak narostou.

Autor:

JUDr. Lenka Vidovičová,

advokátka v Olomouci a insolvenční správce se zvláštním povolením

         

Poznámky pod čarou:

1)      Zákon číslo 182/2006 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen InsZ) ve znění změn a doplňků, zejména § 389 a násl.
2)      Viz http://insolvencni-zakon.justice.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html
3)      Viz ustanovení § 109 odstavec 1 a) a ustanovení § 414 InsZ


Počet schválených oddlužení insolvenčními soudy v České republice (zdroj: statistiky na www.justice.cz):

Rozhodnutí o schválení oddlužení:                       2011                      1.čtvrtletí 2012     2.čtvrtletí 2012

_________________________________________________________________________________

-          splátkovým kalendářem:                         9.238                         3.047                       3.551

-          zpeněžením majetkové podstaty:             183                             92                             98

_________________________________________________________________________________

Rozhodnutí o zrušení schváleného oddlužení:       109                             42                            58

_________________________________________________________________________________

Kontakt

Zámečnická 3a
772 00 Olomouc

Tel.: +420 585 208 801
Fax: +420 585 208 805
akvidovicova@akvidovicova.cz