Specializace
Právo občanské, Právo rodinné, Právo obchodních společností, Konkurzní právo ,Obchodní závazkové vztahy, Insolvenční právo, Autorské právo a práva příbuzná, Nemovitosti, Exekuce...
Pro
advokáty

Média

Konkurzní noviny 4/2011 - insolvenční poradna

Jaké možnosti obrany máme jako věřitelé přihlašující svou pohledávku do insolvenčního řízení, jestliže insolvenční správce nezařadí naši přihlášenou pohledávku na přezkumné jednání (s odvoláním na ustanovení § 170 IZ)? Jak má insolvenční správce správně postupovat?

Na insolvenčního správce jsou při přípravě přezkumného jednání, tedy při přezkoumávání jednotlivých přihlášek věřitelů kladeny poměrně vysoké nároky. V relativně krátké době musí být schopen řádně posoudit přihlašovaný nárok a jeho výši tak, aby přezkumné jednání proběhlo v souladu se všemi ustanoveními insolvenčního zákona (dále jen „IZ“).

To znamená, že vždy bude muset respektovat zejména ustanovení hlavy páté IZ, které poměrně podrobně pojednáná o tom, jak věřitelé uplatňují pohledávky a jak insolvenční správce k jednotlivým přihlášeným nárokům přistupuje. Insolvenční zákon (podobně jako úprava dříve platného zákona o konkurzu a vyrovnání, dále jen „ZKV“) vymezuje určité „kategorie“ pohledávek a tímto vymezením je dán i další postup i „osud“ každé takové pohledávky. Je tedy na insolvenčním správci, aby mimo jiné případně dospěl při sestavování seznamu přihlašovaných pohledávek k názoru, že do insolvenčního řízení věřitel přihlásil pohledávku, která se neuspokojuje žádným ze způsobů řešení úpadku. Tyto případy taxativně vymezuje § 170 IZ a jedná se o:

  1. úroky, úrokyprodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí,
  2. úroky, úrokyprodlení a poplatek z prodlení z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku,
  3. pohledávky věřitelůdarovacích smluv,
  4. mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka,výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatku, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku,
  5. smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku,
  6. náklady účastníků řízení vzniklé jim účastníinsolvenčním řízení.

Pokud insolvenční správce dojde při přezkoumávání přihlášených pohledávek k názoru, že přihlášená pohledávka spadá pod výše uvedené případy dle ustanovení § 170 IZ, měl by postupovat v souladu s návodem, který mu v těchto případech dává § 189 odstavec 1, věta druhá IZ a do seznamu přihlášených pohledávek takovou pohledávku nezařadit, jelikož „…do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon…“. Toto rozhodnutí insolvenčního správce se dotčený věřitel může dozvědět ze zveřejněného seznamu přihlášených pohledávek, nebo z výroku insolvenčního správce na přezkumném jednání, neboť správce sice přezkoumává pohledávky podle seznamu, ale svůj výrok může ještě při tomto jednání změnit.

Pokud jste přihlásili do insolvenčního řízení pohledávku, která byla správcem posouzena jako případ pohledávky spadající pod ustanovení § 170 IZ a z tohoto důvodu ji do přezkumu nezařadil, jde o rozhodnutí správce při výkonu jeho činnosti, proti kterému není odvolání přípustné a není ani napadnutelné žádným ze způsobů, které výslovně vymezuje IZ. Je však nepochybné, že toto případné nezařazení je vážným zásahem do majetkové sféry přihlašujícího věřitele a mělo by být možné přezkoumat, zda správce o přihlášené pohledávce rozhodl správně. Výslovná úprava v této oblasti v insolvenčním zákoně chybí, proto by se měl takto dotčený věřitel obrátit na insolvenční soud a požádat, aby případně přezkoumal rozhodnutí správce a rozhodl, zda na přezkumné jednání (ať již řádné nebo zvláštní) tuto pohledávku zařadit či nikoli. Pokud i soud dojde k názoru, že pohledávka nebude na přezkumné jednání zařazena a přezkoumána podle vašeho požadavku, měl by soud po přezkoumání rozhodnutí správce vydat rozhodnutí, proti kterému by odvolání mělo být přípustné (a nejspíše by se podobalo rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 185 IZ, které je vydáváno v případech, kdy soud rozhoduje o odmítnutí přihlášky).

Při absenci jasné právní úpravy je však z dosavadní praxe možné vysledovat různé přístupy ze strany správců i soudů. Nejjednodušším způsobem by se mohl jevit postup, kdy správce proti výslovnému znění zákona pohledávku na seznam přihlášených pohledávek zařadí, přezkoumá a popře. Tento postup vypadá skutečně jako praktický, neboť takto přihlášená, přezkoumaná a popřená pohledávka sdílí „osud“ ostatních pohledávek, které byly v souladu se zákonem na přezkumné jednání zařazeny a proti jejichž popření se věřitelé mohou bránit standardní cestou incidenčního sporu. Podle mého názoru se však popěrný úkon správce v tomto případě dostává do kolize se zásadami pro přezkoumání pohledávek. Pokud se totiž správce rozhodne popřít pravost, pak mnohdy zjevně chybně bude muset usoudit, že pohledávka nevznikla, eventuelně zanikla nebo se promlčela. Tak tomu však nemusí být, protože v těchto případech ve většině případů půjde o běžně (a po právu) vzniklé pohledávky. Pokud se správce rozhodne popřít výši, bude muset toto rozhodnutí odůvodnit a uvést, jaká je ve skutečnosti výše pohledávky. Oba druhy popření správcem – co do pravosti i výše – tedy v tomto případě mohou být v rozporu se skutečnostmi, za jakých pohledávka vznikla a trvá. V případném incidenčním sporu by se zřejmě i soud musel vypořádat se skutečností, zda pohledávka byla či nebyla zařazena na přezkumné jednání v rozporu s ustanovením § 170 IZ.    

JUDr. Lenka Vidovičová, členka Rady expertů Asociace insolvenčních správců

Kontakt

Zámečnická 3a
772 00 Olomouc

Tel.: +420 585 208 801
Fax: +420 585 208 805
akvidovicova@akvidovicova.cz